11 aneb Cesta do hlubin Lucifridiny duše


Sice jsem chtěla dneska psát tu slíbenou benefití recenzi, ale když jsem byla nominovaná, tak musím honem, páč bych za pár dní neměla už koho nominovat já :D. Tenhle tag se mi moc líbí, četla jsem ho u Černé Moory a pak dneska odpo u Lucy (Benita) a moc jsem se nasmála. Někde se může stát, že se budu po holkách opakovat, ale je to prostě tak.


PRAVIDLA
1) řekni o sobě 11 zajímavostí
2) zodpověz 11 otázek od blogerky, která tě nominovala
3) vymysli 11 otázek pro blogerky, které nominuješ ty
4) vyber 11 blogerek pro nominaci a informuj je o ní
5) neoznačuj tu, která označila tebe

11 ZAJÍMAVOSTÍ

1) Někteří lidi si o mě myslí, že nespím. Páč kde bych asi na to všechno jako vzala čas, no ne? No, od objevu blogosféry a hlavně psaní vlastního blogu spím méně. A zvlášť poslední dobou, kdy píšu ještě pro jeden web. Ale loni to bylo horší :D. Vydávala jsem PDF týdeník, později 14 deník (hudba, filmy, seriály, sranda - novinky, tipy, ad,) a to vám byl neskutečnej záhul. Děsně mě to bavilo, ale byl to šílenej žrout času. Den před vydáním jsem nespala vůbec. Časem jsem ho převedla na web, ale teď stojí, bo fakt nevlastním Hermionin obraceč času.

2) Mojí první obsesí (knihy nepočítám, páč to je důstojná závislost) byly kabelky. Vyloženě je beru jako úchylku. Mám jich kvanta, i když málokterá mě stála víc jak litr. Takových mám cca 8, což je na můj věk ještě velká pohoda. Toužím po místnosti jen na kabelky a samozřejmě v ní spoustu Vuittonek a Fiorentinek :D.

3) Mám dvě křestní jména, což spoustu lidí vyvádí z míry. Pokud teda to druhé křestní nepovažují za příjmení a neptají se na manžela, což mě vytáčí. Jak si pak mám sehnat chlapa? Nebojte, článek o téhle kuriozitě chystám.

4) Pamatuju si naprosto každou píčovinu a nejen to. V práci (a i mezi kamarády) jsem za tu, co buď všechno ví nebo to dokáže najít/koupit/sehnat. Někdy je to poměrně vyčerpávající, být ředitelkou zeměkoule, ale ty úsměvy a poděkování za to stojí :). P.S. Mám pamět na čísla, ale zoufale si pletu ksichty a jména, zvlášť když jsem ve velké společnosti poprvé a nikoho tam neznám. Zavedla bych povinně v těchto případech jmenovky!

5) Jsem schizofrenní maniak. Začínalo to na základce knihomolem, ke konci střední se přidal seriálofil (to ještě díky TV Nova) a ten přetrvává dodnes. Po škole se přidal ve větší míře filmový maniak a ten rozpukl kolem 22 let, když jsem se odstěhovala do svého prvního bytu, naplno. To ještě nebyl běžný internet doma, takže po práci to byly tři filmy denně. Postupem času (s nástupem kamarádů a kolegů, dělala jsem v IT) propukly zahraniční seriály v plné míře a ve mě se to začalo rvát. První řadu Prison Break jsem dala za dva dny. Z toho jeden den byla neděle a druhý pondělí (až po práci, do noci) a o víkendech jsem běžně koukala na Buffy do pěti do rána. Kde jsou ty časy? Teď se blíží půlnoc a já sotva lezu. Po přestěhování do Prahy, cca před 6 lety se to ještě zhoršilo, páč internet byl už fakt všude a těch seriálů, bože. Loni jsem sledovala touhle dobou cca 30 seriálů, ne-li více. Momentálně to nejde, páč trávim v týdnu kolem 10 hodin nad článkama pro jiný web. A do toho bych ráda pravidelně blogovala. Filmů teď stíhám spíš tak tři měsíčně. No a poslední (aspoň co si teď vybavím) maniak se ukázal už po dvacítce, ale to jen vystrčil růžky. Řádit začal až letos na jaře. Hádáte správně, je to ten hajzl jeden kosmetickej. Jako plnou koupelnu jsem měla už v prvním bytě a kosmetiku a parfémy jsem loni v říjnu stěhovala ve dvou velkých (těch modrých) Ikea taškách (minimálně 1/4 jsme ale se ségrou probraly a vyhodily). Ale to, co se se mnou stalo po průniku na blogosféru, to nemá obdoby. Benefit dostal hodně moc bratříčků, zamilovala jsem si Clinique, nakoupila si asi 50 laků (většinou drogérka) a tak dále... Představu máte a kdo viděl mou koupelnu, tak nechápe :).

6) Jsem (jak napsala i Lucy) gurmán :D. Ve školce mi znechutili šíleně jídel a po jednom ohození zdi křenovou pomazánkou a kakaem těch donucovacích pokusů zanechali. A to jsem tam byla jen rok. Takže jako vyďobávám rozinky (takových je nás ale víc, mohli bysme založit klub :D), nejím cokoliv s mákem a povidlama. Nemůžu majonézu, kečup a rajskou - rajčata jsem se naučila jíst až kolem deseti a můžu je jen syrová a na měsíčky, nenakrájené vám ho nesním. Kafe nemůžu ani cítit (ani od Starbucks), hltám čaj. Zelí můžu taky jen syrové, špenát vůbec, svíčkovou a dršťkovou taky ne. A plněné papriky a cokoliv s rumem. Tiramisu vám teda nesním :D. No a mohla bych pokračovat, ale to hlavní jste asi pochopili. Čas od času jsem zkoušela ta jídla/ingredience znova a znova, ale nejde to. Ani ty olivy prostě. Jen kiwi teď naopak miluju.

7) Jsem Avon Lady :). Ááá, nemlaťte mě :D. Teď to nějak bylo 12 let. Ale popravdě poslední cca 4 roky objednávám tak jednou ročně, jen pro sebe. Nebaví mě se komukoliv každé tři týdny připomínat, zda teda něco nechce. Nic jsem na tom nikdy nevydělala, páč jsem to kamarádkám nechávala buď za nákupku nebo se slevou. Letos jsem se teda ale vytáhla, už jsem udělala dvě objednávky a za měsíc udělám třetí, no teda! Páč vánoční katalog mě fakt zaujal a už to seškrtávám, jako teda co fakt potřebuju. Ze začátku jsem hodně používala skoro vše, pak to šlo na ústup s tím jak jsem poznávala jiné značky. I když mám od Avonu dneska spíš jen dekorativku (ale i pár jiných věcí), nikdy jsem na něj nezanevřela. Hodně věcí je jinde lepší, ale to neznamená, že na něj budu nadávat. Jo a posledních pár měsíců docela dost nakupuju Oriflame od tety. Njn, blogosféra.

8) Mám studený hnáty, bez ponožek ani ránu (i když, teď tu sedím bez nich, páč jsem líná se zvednout a dojít si pro ně) a v práci jsem teď začala nosit rukavice s ustříhanejma konečkama prstů, hlavně ráno. Jako u nás se topí, netrápí nás, ale já jsem prostě děsnej zmrzlík.

9) Jsem děsnej organizátor, ale kovářova kobyla taky. Ostatním vše připravím, naplánuju, ale když dojde na mě... Plán je jedna věc (píšu si vše na lístečky a dělám si seznamy), ale co ten výsledek. Za půlku viním svou lenost, za tu druhou nedostatek času. Já bych toho chtěla stihnout a naučit se strašně moc, ale to by chtělo pár klonů a asistentek :D.

10) Hodně často se chovám/myslím jako chlap. Ono taky když jsem dělala v IT, že :D. Takže sprosté vtipy a nadávky (kolega na kolegu, já jsem pro ně Lucinka), to se přede mnou nikdo nemusí bát :D. V babinci jsem dělala jednou a vydržela jsem to půl roku. Jenže to jsem neznala ty tuze fajné baby jako Luc nebo Bebe, že :D.

11) Nějak mi došla slina. Ale nebojte, já toho v článcích na sebe vybleju dost :D. 


ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1) Jaké je vaše vysněné povolání?
Miliardářka :D. Néé, ale chtěla bych mít vlastní portál a časopis. A psát o hudbě, filmech, seriálech, kosmetice a píčovinách :D. A mít kolem sebe tým super lidí, kterým bych platila za to, co je baví. Ale kde na to jako vzít a nekrást? :D

2) Který kosmetický produkt si už nikdy nekoupíte?
No, to je těžký. Nepamatuju si něco, co by mě vyloženě naštvalo nebo mi vyrobilo alergii. Spíš si říkám, že bych měla přestat kupovat po drogérkách levné kraviny, páč ono se to pěkně nasčítá.

3) Věříte v něco?
Ehm, můžu být ještě za většího magora? Jako články na toto téma jsem chystala až někdy později, ale tak co :D. Vykládám karty, mám jich doma už snad kolem dvaceti, většina je tarot. Úspěšnost mám velkou, ale jsou lidi, kterým nevyložím ani kdybych se na hlavu postavila. Jsem mistr reiki. Léčivé energie jsou hodně složité, tam se mi zatím nedaří tolik (ale zabírá to, pokud je člověk přístupný), jako když pošlu energii (vy byste možná řekly štěstí) na zkoušku, pohovor apod. Jasně, že to není automatické. Když prostě nemáte v té společnosti dělat, tak vám nepomůže nic :D. Hrozně mi dělá dobře, když mi kámoši písnou, že měli za jedna, že to nechápou, jak se to mohlo povést, atd. Samozřejmě to není jen o té energii. A taky ji neposílám ze sebe. Jen o ni poprosím pro toho, kdo si o to nepožádá sám. Takže mě to nevysosává, naopak mě to nabíjí. Co dál? Mám doba hodně šutrů. Když mi teta před časem říkala, že jsou léčivé, div jsem si neklepala na čelo. Ale teď jich mám asi víc než ona. Časem bych se chtěla zaměřit i na čakry a další věci. To jde s reiki všechno ruku v ruce. Jenže co to chce hlavně, je čas. Čas věnovat se sama sobě, odstraňovat si negativní myšlenky, atd. A toho teď moc nemám :(. Ale časem to všechno přijde :).

4) Kdybyste měly neomezené možnosti a prostředky, jaký kosmetický produkt byste si určitě pořídily?
Koupila bych Benefit a Sephoru :D. A koupila bych si byt mých snů a měla tam místnost jen na kosmetiku :D.

5) Váš oblíbený parfém?
Ještě nedávno bych asi řekla Angel. Ale teď je jich víc. Už cca 2 roky je jedním  z mých favoritů Forever od Mariah Carey. Naprosto klasická elegatní vůně, takový můj Chanel (ten mi nevoní). No a pak za poslední dobu je to i Alien (ty nové verze), letní Escady a můj první parfém Sun od Jil Sander. A taky nově objevené Rosinky.

6) Jaký druh vánočního cukroví patří mezi vaše nejoblíbenější?
Banánky. Naprosto jednoznačně. Mamča totiž dělá takové, které nikde nekoupíte. Ty z obchodu jsou oproti nim nudné a bez chutě. Radši je mám bez marmelády a čokolády, ale dokážu sežrat libovolné množství a kombinace. A pak vanilkové rohlíčky a linecký. Mamča vždy dělá tak 20 druhů cukroví, ale mě bohatě stačí jen tyhle tři. I když vždy ochutnám pár novinek.

7) Jaké chlapecké a holčičí jméno se vám líbí nejvíce?
Velice překvapivě Lucie :D. Klučičí fakt nevim, možná Daniel (nebo možná je to jen ovlivnění kolegovo novým prckem).

8) Jaká kniha vás v poslední době zaujala a proč?
Ehmmmm, jedna? To nejde, já jich za měsíc koupím průměrně deset. Že je nestíhám číst, to je jiná :D. Asi bych teď doporučila ty od Plum, páč jsem si některé z nich pořídila a děsně mě chytly. Pak taky veškerá upírská literatura (jednou se fakt nechám pokousat nebo ještě lépe, stanu se upírem :D, ale ne tím ze Stmívání, ale Sítou z Posledního upíra - geniální to série, už se chystá 9. díl) a různé sukuby apod. Jinak mám děsnou radost, že se mi povedlo velice nedávno sehnat knížky, co jsem sháněla roky. Šest žen Jindřicha VIII. (ta od Antonie Fraser, je to raritka, tři roky po antikvariátech) a Prométheus v plamenech (ta se sehnat dá, ale já nevěděla název). Teď (už pár let) sháním knížku (A4, bílá, slabá, hodně fotek) o sériových vrazích, kterou jsem kdysi měla půjčenou od strejdy, ale za boha si nevzpomenu jak se jmenovala a strejda neví, o čem mluvím. Jsem to ale totální magor, co? Nestačí, že mě zajímají katastrofy a únosy/havárie letadel, ale i sérioví vrazi? A to ještě předtím, než jsem poznala Dextera. Jsem holt psychopat.

9) Jaká je vaše vysněná svatba?
V mém věku už bych ji měla mít do detailů vymyšlenou, zvlášť když už jsem jednu plánovala. Jediné co vím, že bych chtěla šaty od Maggie Sottero nebo Mia Solano (těžko někdy budu mít na Marchesu, Valentina, Saaba či Muglera :D, Vera Wang mě nebere). No a pak taky že bych ráda měla svatbu v kostele (ovšem bez těch zpovědí předtím) s malou show - nástup na jeden bomba song a u (a po) svatebních slibů pak určité songy. A pak oslava s kamarády. Někdo rád grilovačky, já bych ráda spíš ty vkusnější hostiny, co vidíte v amerických filmech. Ale samozřejmě i s legrací, žádná suchařina. A hudba na hostině? Jedině můj vlastní playlist a ani jeden českej song! Možná tak Černí andělé nebo Medvídek...

10) Kdybyste si mohly vybrat, ve které zemi byste se narodily?
No, v Česku. Já tu jsem spokojená (samozřejmě politici a současná situace horor hadr, co si budeme povídat). Možná tak Amerika nebo Anglie. Ale nevím, zda bych překousla tu jejich mentalitu. To už spíš ten Londýn. Cizina hlavně kvůli těm možnostem nákupů, seriálům a tak.

11) Co si myslíte o tom, že 21. 12. má nastat konec světa, popř. má dojít k jistému přerodu energií?
Ten den jdu na párty, kde ho budeme slavit všichni. V Coverplacu, což je 1200m2 klub, který býval atomovým krytem :D. Jinak dle mého názoru půjde o přerod energie, snad k lepšímu. I když popravdě se děsím toho, kde bude svět třeba za 10-20 let. Buď se tady chopí moci korporace (viz seriál Continuum) nebo to pujde všechno do pr..čic. Bohužel se toho asi dožijeme a naše děti to odnesou. To je ale optimistickej závěr, co? :D


OTÁZKY PRO BLOGERKY
1. Tvůj nejšílenější zážitek (v dobrém)?
2. Kdyby sis mohla vybrat tři superhrdinské schopnosti, jaké by to byly?
3. Oblíbený song, při kterém se Ti rozklepou kolena, zamlží oči?
4. Největší kosmetická fóbie?
5. Co nejšílenějšího bys chtěla v životě zkusit?
6. Kdybys mohla cestovat do minulosti a jen jednou, kam by to bylo - doba, místo a případně koho bys tam ráda poznala?
7. Tvoje guilty pleasure? - film nebo seriál
8. Největší úchylka?
9. Jaký dárek by tě dostal tak, že bys opravdu skákala radostí a zbořila barák?
10. Nejstrašnější film? Takový, že by ses radši zabila, než ho vidět znovu?
11. Co na sobě máš nejvíc ráda (jedno zda vlastnost nebo kus těla)?

NOMINOVANÉ BLOGERKY
Hmm, Luc, Bebe, Verunky a Rendy už byly nominované. Evelins, Mila, Trb a spousta dalších taky, kurňa. Tak kdo nám ještě zbývá? Tohle bylo horší, jak napsat celý článek :D. Najít někoho, kdo ještě (asi) nebyl nominován anebo už tag nenapsal :).

L'occitane - bambucká limitka

Tak a po dlouhé době tu máte kosmetickou recenzi. Přes samé slevy a různé tipy jsem žádnou od srpna nenapsala, já ostuda :(. A to mám rozepsaných (v hlavě) cca 30 článků, z čehož tak 10 jsou vyloženě recenze. Ale ten čas, vy pracující mě chápete :). A samozřejmě i vy, vysokoškolské studentky, zvlášť ty, co u školy mají ještě práci. No, co vám budu povídat, teď jsem měla cca po měsíci a půl první volný víkend. Jinak to byla samá návštěva (u mě doma), narozky našich, svatba sestřenky, apod. No a tenhle víkend bude taky vyklidněný. I když už se nechci toliko flákat, ale doma udělat předvánoční úklid (páč pak nebude čas a hlavně energie, ale nebojte přehánět to nebudu) a taky dát dohromady pár těch článků :). Zvlášť když se mi tu novinky (hlavně ty kosmetické) hromadí. Ani se mi nechce dělat žádné New In, bo bych vám nechtěla platit pohřeb kvůli tomu, že by vás ze mě kleplo. Radši ty peníze využiju na kosmetiku, že :D.


A co že to tu máme? Limitovanou edici od L'occitane. Přiznávám, ač můžu v komentářích dostat po tlamě, že máslo (ano, jmenuje se to krém, ale pro mě je to máslo) jsem obdržela od L'occitane a je to vlastně moje první sponzorovaná recenze - tímto velice děkuji. A jsem za to teda hodně ráda, že jsem něco dostala :D. Krémík a mýdlo jsem si následně koupila sama. Na tělové máslo jsem se hodně těšila, jelikož já jim zatím moc neholduju. I když už jich pár mám, stále nejsem přesvědčeným uživatelem. A co se tělových mlék/krémů týče, tam je to ještě horší, bo jsem neuvěřitelně líná se jima mazat. 


Když mi v mailboxu přistál mail, že mi dorazí buď datle nebo mango, začala jsem se urputně modlit v mango. Při představě datlí jsem viděla ohozenou zeď. No a co myslíte, přišly mi datle. Pár dní jen tak ležely a čekaly, až si jich jakože konečně všimnu. Což o to, já na ně myslela hodně často, ale byla jsem líná fotit :D. Když na ně konečně přišla řada a po nafocení jsem je nábožně otevřela (bo ten design - jak krabička, tak ta nálepka) a opatrně přičichla, byla jsem ztracená. Ale naprosto :). A hned bych si jednu nejradši vlepila, ale nechci si make-upem zapatlávat otisk dlaně, že. Takže pár květnatých nadávek to spravilo.

 

Co mě dost překvapilo, bylo to Braillovo písmo zespoda. To jsem opravdu nevěděla a nikdy si toho na loccitaních výrobcích nevšimla. Tuze zajímavé. Vedle máte vyfocené ingredience, kdo to využijete. Já jsem na tohle stále tupec, neřeším to. Ale vím, že bych měla, zvlášť u těch některých drogerkových zplodin.

 

Po delším testování sice počáteční totální adrenalinové nadšení lehce ustoupilo, ale opravdu jen lehce. Krémík je na pohled mastnější, ale nezanechává mastnou pokožku. Krásně se hned vsákne a cítíte ten pocit hydratace a hutnosti, ale zároveň lehkosti (jak psala už Bebe) a nejste opatlaní. Matlám si s ním tlapky (dlaně né, prostě paže; na nohy či něco jiného ještě nejsem zvyklá) a pocit jakékoliv i sebemenší suchosti naprosto zmizel. A na loktech obzvlášť, mám je vždy jak Saharu. K tomu ta vůně, ta je. Drží se mě až do rána jako klíště a druhý den nemám šanci zahlédnout jakoukoliv suchou šupinku a to ani, když se ráno osprchuju a pak se nenamažu, bo nestíhám nebo si nevzpomenu. Ano, cena je vyšší, ale ač jsem dřív měla L'occitane za hodně drahý, teď vím, že za tu cenu dostanu opravdu kvalitu (a jsou mnohem dražší značky), ať se to týká šampónů nebo Ú-Ž-A-S-N-É-H-O mandlového sprcháče. Po něm se teda datlí nemažu, ani ničím jiným, jen se pořád očmuchávám :). Docela přemýšlím, že si máslo koupím do zásoby, protože je to limitka.


No a co ten krém na ruce a mýdlo? No, mýdlo, neřeknu vám, protože jsem ho koupila hlavně kvůli tomu přispění na slepé. Za ty prachy, proč ne. Zda ho použiju nebo skončí někde v prádle, to těžko říct, takhle z hlavy. Páč ta vůně růží nee. Když jsem šla totiž očuchnout do obchodu i ty dvě zbylé vůně, tak po nasátí z růžového másla jsem fakt málem hodila. Prostě růže pro mě fakt ne, až na tu minulou výjimku. Ale zas Bebe u nich omdlívala rozkoší :). Takže za mě máslo ano, vůni si ale vyberte samy. Mango mě hodně nadchlo, takže krémík na ruce jsem vzala ovocný, ale nemůžu si pomoct, datle jsou datle. Co mě ale pak naštvalo, když jsem druhý den po koupi krému na Andělu zahlédla na Floře tuhle krabičku za čtyři kila. No nevomylo by vás? Ale odolala jsem, statečně :). Njn, krabičky :). Kdybyste ji někdo měl a chtěl ji vyhodit (já vim, takovou nádheru, ale co kdyby), hlásím se :).


Za mě tedy rozhodně ano pro všechny tři výrobky, stojí to za to. Na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí. Pokud jsem vás nalákala a chcete mi nadávat, že jako kde na to máte brát, tak L'occitane má v eshopu slevy ;). Celou edici máte hezky pohromadě tu a vězte, že při koupi nad 1290 Kč si můžete máslo koupit za 235 Kč (místo 575 Kč). Jo a ještě je v nabídce balzám na rty, ale těch já mám doma teď tunu, takže jsem odolala. Ale teda stálo mě to pěkné úsilí :). Vy u nich můžete ušetřit - když koupíte duo balzám + krém, zaplatíte o 20% méně.

 

Co vy na to, už máte doma? Nebo plánujete koupi?

Jak jsem si zamilovala růži

Co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně. No, dovolte mi se Shakespearem nesouhlasit. Doteď jsem parfémy kupovala a testovala v Sephoře apod. Jediné, co se tak parfému asi nejvíc blížilo, byl můj milovaný Angel a pak Hermes, který jsem vyzkoušela v Douglasu. Teď ovšem ten zbytek za pravé parfémy nepovažuju. Ale k tomu se ještě dostaneme. 

Jak to vlastně začalo, kdo za tohle všechno může? Moora mě článkem namlsala na tyhle rozkošné pudry a já si u monitoru zavzdychala. Óch, ách, to je nádherné, to musím mít. Mrkla jsem na Ebay, ale jen tak povšechně, protože kupovat přes internet ne tak zrovna levný pudr se mi zdá celkem risk. Pak do mlýna přispěla Verunka a já byla ztracená. Ony se dají sehnat u nás? Mrkla jsem na webovky a rychle napsala maílík, zda bych se mohla stavit na kukanou. Nadšená odpověď přišla fofrem a já si jásala a těšila jsem se. Naplánovala jsem návštěvu na den, kdy přijede Bebe a těšily jsme se. Když jsem cca dva dny předem schůzku potvrzovala, paní majitelka mi napsala, ať si připravíme dotazy na téma růže, že tam bude paní parfemářka Rogeon a popovídáme si s ní. V tu chvíli jsem neměla ani páru, kdo to je, nejsem přece formát jako Verunky, ale i tak jsem skákala nadšením do stropu, protože to se vám jen tak nepodaří, setkat se s někým, kdo rozumí řemeslu.

S Bebe jsme ráno vyrazily celkem na čas, ale samozřejmě, celá nadšená a natěšená, jak na první rande, jsem nějak spletla adresu (naštěstí to bylo jen o ulici), i když jsem přesně věděla, kde to je. Dorazily jsme o trochu pozdě, bylo mi to trapné. Ale ta uvolněná atmosféra, velice milá paní majitelka Ivana Rudićová a paní Marie-Hélene Rogeon zářily už z dálky. Takovéhle skvělé lidi jen tak nepotkáte. Nepřipadáte si před nimi blbě oblečené (páč zima a do práce se prostě oblékám víc halenkoidně) a obuté (nechtějte po mě, abych po kočkách v Praze lítala v podpatkách a ničila si boty i nohy). Po pozdravení (Bonjour a Enchanté) jsme přešly do angličtiny, protože Je ne parlais pas français dix ans. Bebe se usadila do takové té vysoké sesličky, co v ní líčí filmové hvězdy a já do barokního křesílka vedle paní Rogeon. Vytáhla jsem notýsek a jala se dělat si poznámky.

Paní Rogeon spolu s paní Rudićovou - mimochodem, obě jsou to velice okouzlující elegantní dámy, ze kterých čiší ta nenucená francouzská elegance a šarm - nám nejdřív řekly něco málo (no málo toho zrovna nebylo) o značce jako takové (její filozofie) a o historii. Přiznejte se, kdo z vás o Les Parfums de Rosine slyšel? Určitě by mi na to stačily prsty jedné ruky a nebudu počítat Verunky, sorry profíky nezapočítávám. Jejich filozofií není platit milióny za marketing a reklamu a prodávat komerční parfémy (to si později také vysvětlíme), ale pomocí malých obchůdků a butiků se dostávají tam kam mají, mezi ty, kteří ocení ty pravé parfémy. Tady bych si dovolila jen malou výtku :). Na mě jste zapomněli! A nejen na mě, že :). Teď už je ale vše napraveno a zapomenuto, už vím, co je to luxusní parfém a že nemusí stát víc jak ty v parfumérii (kde stejně platíte tu reklamu, která dělá i polovinu ceny). Mimochodem, v obchůdku několikrát nakupoval Brad a Angelina, kdybyste chtěli navštívit místo kde byli a dýchat stejný vzduch ;). 

A co ta historie? Sahá už do 17. století, ale jelikož není moc záznamů z té doby, oficiálně je to doba Napoleonova, kdy prapradědeček paní Rogeon, pan Louis Panafieu vytvořil pro Napoleona Eau de Cologne a také slavnou Pommade des Mousquetaires na úpravu knírů. Renomovaný módní návrhář Paul Poiret požádal pana Panafieu o výrobu parfému. Ještě před časem Chanelu tak vznikaly slavné parfémy. Byly to první parfémy (devět kousků) a kdo mohl tehdy tušit, kde se svět ocitne o století později. První parfém byl vytvořen rok před uvedením prvního Chanelu. Nebyl to Chanel, kdo osvobodil ženy z korzetů, ale byl to Paul Poiret. A byl to Paul Poiret, kdo první přivedl parfémy do haute couture. Nechtěl ale zařadit parfémy pod značku Poiret, a tak vytvořil zcela novou, Les Parfums de Rosine, pojmenovanou po své dceři Rosin. Vznikly i Les Ateliers de Martine, pojmenované po jeho druhé dceři. Bohužel díky mnoha vlivům, ale hlavně kvůli 2. světové válce, módní dům Poitier zanikl v roce 1944 po jeho smrti (už po 1. světové válce to nebylo ono - sloužil jako voják-úředník a nemohl se naplno věnovat své vášni). Jedna velká legenda tak upadla v zapomnění.

Co dělá parfémy Rosine tak jedinečné? Všechny vůně jsou zasvěcené růži - proto ta růže ve znaku. Ještě před setkáním jsem si říkala, že to nepřežiju, protože veškeré lehké vůně kytiček, ale i těžké květinové parfémy opravdu, ale opravdu nemusím. No ale, ono je to jinak. Většina z nich je kvůli ceně vyráběna synteticky = chemicky, a proto jsou to takové bolehlavy.

Prvním parfémem s růží byla La rose de la rosine, jež je stále v prodeji, jen lehce inovovaná. Je to nádherná vůně, velice elegantní, ale přitom ne těžká a cítíte se s ní jako dáma, ale velice mladistvá. Hned jak jsem k této vůni přičichla, byla jsem ztracená a do růže po uši zamilovaná. To balení a ty flakónky. Vše vyráběno ručně, i ty rozkošné cancourky, nic není Made in China. Ani ten papír, do kterého se parfémy balí. Flakónky navrhla sama paní Rogeon a ty provázky pak v Paul Poiret. Barvy pompomů vám naznačí typ vůně, který naleznete uvnitř. Růže je jedinou květinou, ze které lze získat dvě různé esence - růžový olej i rose absolute. Růžový olej (také někdy můžete slyšet růžová voda) se vyrábí destilací a jeho vůně je dozelena. Rose absolute se vyrábí macerací a má lehčí medovou vůni. Na jedno kilo růžového oleje potřebujete jednu tunu plátků růže. A na jedno kilo rose absolute potřebujete těch kil šest set. Jedno kilo růžového oleje stojí tisíc dolarů. Jedno kilo růžového absolute stojí osm tisíc dolarů. Teď už chápete, proč je většina dnešních parfémů vytvářena uměle? Jestli se chcete dozvědet něco více o těchto postupech, doporučuju nejen internet, ale i úžasnou knihu Parfém - příběh vraha. Z té knížky vám bude nos slintat (skoro to i dokáže), ty vůně přímo z těch stránek prýští.

Že taky, když vám dá někdo vyzkoušet vůni a řekne vám, že obsahuje třeba růži, některé z vás předem zajásají, některé ofrní nos. Ale když vám dá někdo přivonět bez toho, aniž by prozradil vůni, postavíte se k tomu jinak. Já to teď rozhodně budu dělat. Protože ať je v parfému jakákoliv ingredience, záleží na její kvalitě. Syntetika prostě voní jinak. Proto mně tyto parfémy velice voní a jiné růžové a v podstatě skoro všechny květinové nemohu vystát.

Co mě fascinovalo byla zmínka o parfemářské škole ve Versailles, kde se studenti první dva roky učí jen rozeznávat kolem 400 nezpracovaných ingrediencí. No a jak dlouho trvá jen vymyslet takový parfém? Minimum je šest měsíců, ale může to být i pět let. Parfémy se nevytváří zkoušením, co spolu bude sedět a vonět, ale vyloženě jde spíše o matematiku a rovnice. Když znáte ty tisíce vůni, vytváříte si vůni v hlavě, už víte, jak co bude spolu vonět a jde jen o to, vymyslet ty správné poměry. Ale je to zároveň umění, nejvíce podobné skládání hudby. Také tu jde o akordy, tóny a kompozici. A stejně tak mají parfémy i rytmus a tempo. Ale samozřejmě jde o to, najít tu správnou inspiraci. Paní Rogeon ji hledá hlavně ve své zahradě a také na svých častých cestách. V Itálii se inspirovala květy lotosů pro svůj nejnovější parfém Lotus Rose. Objevila lotosové jezero, kde si hodinu k lotosům jen čichala a pak znovu a znovu. Na chvíli lehce odbočíme. Víte, že z lotosu se dají dostat kmenové buňky, které v kooperaci s těmi vašimi dokáží obnovit pokožku? Letos dokonce byla za tento výzkum udělena Nobelova cena. Nebudu vám tu vysvětlovat něco tak složitého, základ si můžete přečíst sami přímo na stránkách Madeleine zde a zjistit, v čemže je tato kosmetika výjimečná. 

Než se přesuneme na samotné parfémy, jen tak mimochodem, víte, jak se navrhují komerční parfémy? To vám takhle přijde od marketérů zadání: cílová skupina je 30-35 let, červený kulatý flakón a stát bude tolik a tolik. To je celkem zklamání, nemyslíte? Ano, je to sice hodně zjednodušené, ale vcelku to tak je. Asi tohle někteří víte, ale já se dozvěděla docela dost nových věcí. Spíš tuny a tuny. Co mě ještě velice zaujalo, když nám pan Rudić řekl, že v 80. letech se velké značky rozhodly vyměnit ingredience za syntetiku. A popravdě, byly to skoro všechny. Třeba pivoňka, víte, že tu nelze extrahovat, ale musíte ji namixovat z jiných ingrediencí? Nebo že v parfémech je vanilka velice vzácná, místo ní tam však najdete velice často vanilín?

Rose absolute se dá dostat jen ze dvou druhů růží a ty se nedají pěstovat jen tak někde. V podstatě jen v Maroku, Turecku, Bulharsku a Francii. Paní Rogeon vyprávěla, jak zkoušeli růže pěstovat v Indii a nedařilo se. Tedy dařilo, ale pokaždé voněly jinak. No a teď už se podíváme na zoubek jednotlivým parfémům. Netěšte se, jako od Verunek to nebude, na to nemám tolik načicháno, abych se mohla vyjadřovat jako ony.

LES PARFUMES DE ROSINE

Jako první přijde na řadu Un Zest de Rose, protože já, strašpytel číslo jedna, bych ráda vyzkoušela svěží vůni. Tahle má v sobě citrus, dřevo a vodu. Je velice svěží, na růži a líbí se mi. Opravdu ano. I teď po skoro týdnu na papírku ještě drží ten základ, i když přešla lehce do toho jasmínu a bergamotu. A ta růže tam je cítit značně a mně to poprvé v životě nevadí. Pro více informací dám pod každou obsah, promiňte za angličtinu, ale to bych nikdy nedopsala.

Olfactory family : Citrussy rose. Top note : Lemon essence, Bergamot, Orange peel, Dry fruit. Heart note : Rose, Green tea, Jasmine. Base note : Mate, Ambre gris, Musk.

Další na řadě byla La Rose de Rosine, kterou jsem už zmiňovala výše. Dokázala bych si ji na sobě představit a to v podstatě kdykoliv a kdekoliv, protože mi voní hodně univerzálně. Ale zároveň velice jedinečně. Nejlépe by mi sedla asi na "pracovní" vůni. V kanceláři by nikoho neobtěžovala, je velice delikátní, ale přitom elegantní a nenechá nikoho na pochybách, že přišla dáma.

Olfactory family: Floral and powdery. Top note: Violet from Tourette sur Loup, Tagete, Ylang Ylang, Roses. Heart note: Rose Attars from Turkey, Bulgaria and Grasse, Jasmine, Iris. Base note: Tonka bean, Benzoin, Peru Balsam.

A jako další se nám představuje novinka, Lotus Rose. První výraz, který mě napadá je "dreamy". Jaro po dešti, snění za dne. Pak je tu jezero plné květů po lehkém deštíku a mě se derou na povrch vzpomínky. Nevím ale na co, ale neodbytně to chce ven. Je to krásný pocit. O tomhle parfémy jsou, mají vyvolávat pocity a vzpomínky. To u mě dokáže jen málokterý a takovouhle reakci jsem zatím neměla. Když se parfém trochu rozvoní, je tam cítit i ten grep, ale ne štiplavě, protože ho tlumí to dřevo. A růže. Pro mě je to něco nádherného, ale doteď mi ty vzpomínky na povrch nevypluly. Mě to však nevadí, ten náznak miluju. Je to jako sen plný magie. Představuju si jak stojím na břehu lotosového jezera a lehoučce mží. Neprší, ale já ty kapky přesto cítím a ve vzduchu je cítit magie.

Olfactory family: Fresh floral. Top note: Bergamot, Mandarin, Citrus essence, Coriander, Neroli. Heart note: Lotus, Jasmine, Rose essence, Iris flower, Sweet Pea. Base note: Amber, Sandal wood, Musk, Okouma wood.

Pak tu máme něco dalšího pro mě, milovníka letních limitek Escady - Roseberry. Spíš než ty berries, tam cítím zelené lístky a růži, takovou tu divokou a trochu těžší. Ale rozhodně upoutala mou pozornost a někdy v budoucnu by se mi mohla usídlit doma. 

Olfactory family: Green and floral. Top note: Aldehydic, green and rosy notes, Blackcurrant bud, Blue camomile, Lees of wine notes. Heart note: Wild rose, Turkish rose, Raspberry leaves essence, Blackberry. Base note: Sandalwood, Vetyver, Iris. 

India Kashmir, o té Bebe poznamenala, že by se líbila její mamince. Mě tedy také, ale už to není něco, co bych mohla nosit denně. Je tam cítit ten orient, ale ne ten řvavý a laciný. Tato vůně je inspirována bollywoodskými filmy, které paní Rogeon okouzlily tou energií, tancem, barvama a okvětními lístky, které tam pořád rozhazují. Doporučila bych ji buď starším jako denní (ale i večerní parfém) anebo mladším pro zvláštní příležitosti.

Olfactory family: Oriental floral. Top note: Saffron, Bulgaria rose oil, Coriander, Sicilian bergamot. Heart note: Chinese peonies, Absolue rose of Damascus, Resin of Myrrha. Base note: Grass from Nagar Motha, Vanilla, Vetyver, Sandalwood, Gum benzoin, Ambre gris.

No a jako poslední u mě přistála Glam Rose, které paní Rogeon říká rock'n'roll rose. Ta mě okouzlila převelice, slyšíš Ježíšku? Ta fialka v kombinaci s růží mě naprosto fascinuje a opravdu tam ten rock'n'roll cítím. Tady cítím tu magii ještě silněji, ale naprosto jinak. Nevím, co budu dělat, až mi papírek vyčuchne, do vánoc je ještě daleko a bohužel už mám hodně dárků pro sebe objednáno a nakoupeno. Ale snad to nějak vymyslím. Protože tohle je, dámy, naprosto úžasná vůně, s níž se cítím jako bohyně, naprosto žensky, ale zároveň plná sebevědomí a energie. A magicky.

Olfactory family: Fruity floral - leathery. Top note: Peppercorn, Ambret seed, Blackcurrant leaves. Heart note: Roses, Violet, Jasmine, Lychee. Base note: Cedar wood, Buckskin, Raspberry, Musc.

No, ale dostala jsem pár vzorečků, takže co mezi nimi najdu? Tyhle už zkouším přímo na sobě, v butiku to byla papírkovaná.

ZEPHIR DE ROSE
Název mi přijde naprosto příznačný. Takhle si představuju růžový zefýr, ten vítr popisovaný v orientálních knížkách a pohádkách pro děti. Je tam cítit ta orientální růže, ale něco ji tlumí a obzvláštňuje a dodává lehkou ostrost. Asi ten anýz.
Olfactory family: Aromatic floral. Top note: Anise, Basil, Rose. Heart note: Bulgarian Rose essenc. Base note: Damas Rose, Ambrette

ROSE D'ETE
Bože, tohle je naprosto krásné, nepřekonatelné svěží léto. Je mi naprosto jedno, že je teď venku hnusně a zima. Růže není tolik znělá, je krásně zkombinovaná tím zeleným jablkem, lotosem a bergamotem. Můžu si vyčuchat nos, až se mi chce okouzlením omdlít. Tak tohle je další můj favorit. Ne že by to překonalo Glam Rose, ale nemá to k tomu daleko. Ideální především na jaro i léto, ale samozřejmě podle nálady. Já ten vzorek budu ten v tom hnusném počasí hodně plencat :).
Olfactory family: Fresh and Floral. Top note: Galbanum, Green apple, Bergamot. Heart note: Yellow rose, Lime tree flowers, Mimosa, Lotus. Base note: Ambrette seeds, Musk.

ROSE PRALINE
Tohle bude gurmán, to je jasné už z toho názvu. A jak na mě zapůsobí? Pralinky já totiž nepapám, ja su totiž strašný vybíravec, ve školce mě odnaučili jíst toliko jídel, že dneska jsem za velkého rozmazlence. Ale já určitá jídla fakt nepozřu, pokud teda nechcete mít ohozenou zeď. A ty pralinky? Naprosto se teletím! Tohle je něco tak překrásného. Lehounký závan růžového oleje s příměsí čokolády a kardamonu. Takový neznalec jako já, jak to z toho můžu vyčuchat? Cítím tam i lehké dřevo a mnou nenáviděné kakao. A nevadí. Je to láska na první přivonění. Tuhle musím taky mít. Tak něžná a romantická a přitom gurmánská. Ta čokoláda se později rozvíjí a já tam kupodivu cítím lehce vanilku. Vidím to na nového koníčka, u mě spíš obsesi. Sbírání Rosinek :). 
Olfactory family: Gourmand floral. Top note: Cardamom, Italian bergamot, Rose oil. Heart note: Géranium, Chocolate powder, Rose absolue, Lapsang Souchong tea. Base note: Ambre, Sandal wood, Cacao, White musk.

UNE ROSE AU BORD DE LA MER
Mořskou rosinku jsem si nechala nakonec. Na rychlé první přičichnutí v ní cítím něco pánského. Potom se začíná pomalu rozvíjet je tam jasmín, hořký pomeranč a jen mini cákaneček růže. Ta se pak časem rozvine lehce víc. Ale stále je to svěží parfém, kde cítíte spíše oceán, než tu mokrou vodu jako v Lotus Rose. 
Olfactory family: Floral marin. Top note: Neroli, Bergamot from Italy, Rose oil, Orange Bitter, Mandarin. Heart note: Marine, Immortelle absolute, Rose absolute, White jasmine. Base note: Cistus oil, Amber, Ambrette seeds, White musk.

Ráda bych někdy zkusila i ten zbytek - CLAIR MATIN, LA ROSE LEGERE, POUSSIERE DE ROSE, UNE FOLIE DE ROSE, DIABOLO ROSE, SECRETS DE ROSE. Nejvíce mě láká Clair Matin a Diabolo Rose, po přečtení Verunčina článku ještě "Pusinka" a Une folie, ale chci je zkusit všechny :). 

Ještě bych asi měla dodat, že ceny se neliší od těch zahraničních, přirážku nečekejte. 50 ml začíná lehce kolem dvou tisíc, 100 ml nad třemi tisíci. Když vezmete takový Muglerův Angel nebo Flowerbomb, po kterém se může utlouct ségra, tak ty ceny nejsou tak hrozné. Samozřejmě, že pokud studujete, bude to pro vás luxus. Ale to je i Angel. Já jsem byla rozhodně velice mile překvapená cenami, které odpovídají těm zahraničním.

Prozatím bych toto téma ukončila, ale určitě se k němu vrátím a to velice brzy, protože materiálu z návštěvy mám hodně. Tato značka je jen jednou z mnoha, kterou obchod nabízí. Proto čekejte, že další článek z Madeleine se tu určitě objeví. Mrkněte taky k Bebe, která pořídila dokonalý přepis našeho interview (ještě, že mě nemůžete slyšet :D) a najdete u ní další informace. V některých věcech se budeme opakovat a lehce potkávat, jinde vám snad každá sdělíme něco jiného.

Chtěla bych tímto velice poděkovat paní Rudićové, jejímu manželovi a paní Rogeon za překrásné dopoledne, hromadu zajímavých informací, nádherných (nejen) parfémových zážitků a také za dáreček ve formě krásné rozkošné taštičky, vzorečků, ale především parfému Lotus Rose, což mi vyrazilo dech a stále mám problém ho popadnout.


P.S. Dnes jsem se snažila držet více zpátky a neotvírat si tak papulu (Bebe se vyjádřila daleko barvitěji), protože k tak luxusnímu tématu se to nehodí. Přece jen mi ale některé hovorové či jiné výrazy ujely, ale jinak už to ani neumím. Fotky jsou buď mé nebo z oficiálního webu - http://www.les-parfums-de-rosine.com.

Těším se na vaše reakce. Byli jste někdy v Madeleine? Znáte Rosinky? Překvapily vás některé informace? Máte-li nějaké dotazy, sypte je sem, co nebudu vědět, zjistím.

Exkurze na letišti

Předminulý pátek dopo mi píslo Mejdlo (= ségra), zda by mě jako tohle nezajímalo a nešla bych s ní v neděli. No, nemusela se ptát dvakrát :D. Já jsem na letadla ulítlá (haha) a žeru knížky a informace okolo, hlavně o únosech letadel a haváriích (já vim, jsem magor, ale to už o mně víte, ne?). To Mejdlo samozřejmě dobře ví, páč kdo jí sháněl materiál na diplomku a překládal, že? No a Mejdlo vystudovalo hotelovku a pak letecké služby (k promoci dostala propisku s potiskem Ing. Mejdlo) a chtělo by být jednou pilotem. Nebo si aspoň něčím sem tam zalítat. Mě by stačil ten vlastní gulfstream a mohla by mě v něm vozit :D.


Mejdlo vzalo ještě spolubydlícího (ex-spolužáka) a po jedenácté jsme se slezli na starém letišti, alias Terminál 3. Musela jsem jí volat jako, bo jsem tam ze zastávky netrefila. No jsem pako, no. Mejdlo při čekání vyseklo na požádání tématickou pózu (hele, nahoď holubičku) a jak poznamela kámoška, má to křídla, ocas i podvozek :). 

 

Nejdřív nám paní průvodkyně řekla něco o historii, současnosti i budoucnosti letiště. Bylo to moc zajímavé, ale z hlavy nic konkrétního nevydoluju. Jen to, že kdysi (30. léta ?) existovaly i pozemní letušky. Pak nás čekal cca 10 minutový film, kde jsme na simulacích viděli, jak bude letiště vypadat za pár let. Poté nás nahnali pod rámy, tradiční sundání bižu, pásků apod. Nejdříve dievčence a pak chlapiska. Páč když zapípáte, čeká vás ohmatávací kontrola. Vás ošahá slečna, pány pak chlap. Já, ač standardně pípám, jsem prošla, ale Mejdlo si muselo projít ošahávačkou. Poté se vyjádřila, že tak důkladnou teda ještě nezažila. A měli tam spešl přístroj, který čekuje sádru. Tu musíte hlásit předem, jasný? A hurá na plochu do připraveného autobusu.


První kolečko na starém terminálu, aspoň že už míň prší. Jak poznamenalo Mejdlo, lepší než sluníčko, páč to by se blbě fotilo (kejvám, že chápu, ségra je už polo-profi fotograf). Z kvality fotek poznáte moje (mobil, ale je v tom pěknej foťáček) a Mejdla digiťák za dvacku :D. Ale i ona měla některý pokažený, páč déšť, jedoucí autobus a lítající letadla. Jo a ten boží traktor jsem musela vyblejsknout :D.

 

Pak už jsme jeli po ploše mezi (a přes) ranvejema a tohle je prý asi Bakalovo a to za ním katarské princezny.

 

Já chci na palubu! Je mi jedno kam to letí, chci tam!


Menší přehlídka letadel... Není vám na tom jednom něco divné ;)?

 

 

 

A pak že jsou letadla nudná! Čí pak asi to designové módní je? Hádejte :).

 

A dáme si pár nájezdů na ranvejích, vzletů a příletů, ne?

 

 

 


A přilétá nám čínská kráva, ale doslova. Obří nákladní letadlo, dělá vodní víry a my valíme bulvy. Lidi s foťákama narvaný u otevřených dveří (ven z autobusu nesmíte) a fotí se jak o život.

 

 

A tohle to letadýlko přivezlo den předtím nové slony do zoo. No taky jsem čuměla. Ale prý to byla slůňátka. Ale i tak.


Jedna povedená - nepovedená. Moc se mi líbí, ač jsem zaměřovala letadlo :D.


A čínskou krávu jdou nakládat a bude se tankovat.

 

A pak ještě jedno kolečko a pár random fotek...

 

 

A hasičárna, to byl taky zážitek, boží bylo tohle vozítko a pak ta roura, pěkně tlustá. Tak oni ji objímají při skluzu jakoby celýma pažema. A varování, ať nedostaneme po čuni, kdyby náhodou jel někdo dolů :D.

 

 

A už jen pápá a končíme...

 

Tak co vy na to? Rozhodně jsem tam teda nebyla naposled, to teda nééé :D. Za 150 Kč skvělý zážitek. Pokud budete chtít, registrace je na občanku, minimálně den předem, přesné info zde. Prohlídky bývají o víkendu (individuální, i když vás pojede třeba třicet; skupinové jsou pro školy, apod.). Velmi vřele doporučuju :).


Tak co, kdo půjdete?
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...