Okouzlení Meluzínou

Jak někteří víte, byla jsem minulý týden si užít vrcholný zážitek v Kongresáku. Přijela k nám totiž Katie Melua. Tu jsem poznala před dvěma lety a moje první cédéčko bylo její čtvrté (tehdy úplná novinka) album The House. Byla jsem jí naprosto očarována, album jsem si po prvním poslechnutí a okouknutí ihned objednala a stejně tak i její celou diskografii. Při postupném poslouchání jsem jejímu kouzlu propadala víc a víc. Ze začátku pro mě byla typem zpěvačky jako je Norah Jones. Těžko zařaditelná. Ale časem jsem zjistila, že s Meluou je to ještě horší než s Norah. Ta úžasná diverzita (tohle slovo mi děsně leze krkem, ale prostě někdy se fakt hodí), ty emoce, které ve mě probouzela. Můžete si ji pustit v podstatě kdykoliv a fakt skvělá je hlavně do tramvaje, když si to šinete z práce, utahaní, sotva lezete nebo bolí vás hlava a míříte domů s vidinou to zalomit. Já totiž emhádé jezdím zásadně se sluchátkama, páč poslouchat malý haranty nebo puberťáky, to je o (duševní) zdraví. Když vám totiž Melua spustí do uší, tak si blahem pochrochtáváte a relaxujete.


Ale její hudba nejsou jen pomalé songy, nemyslete si. Je tam ta úžasná různorodost. Taky tahle holka - teď už mladá pani, no nevypadá kouzelně? - pochází z Gruzie a pere se v ní několik žánrů. Na koncertě jsem se dozvěděla (no tvl, jak jsem já tohle mohla nevědět), že s rodiči odjela do Británie, když jí bylo osum a zažila si válku v Jugoslávii. Ta jí hodně ovlivnila hudebně. Když vyprávěla, jak byli roky bez elektřiny a večer potmě její maminka hrála na klavír, tak mě až mrazilo. O tom je tenhle song:



No, ale tohle není zas tak typický song. Kdo Katie znáte, asi jste jako první slyšeli tuhle nádheru. Tady můžete mrknout ještě na bratislavské video, kde to až na tu odtaženou oponu vypadalo úplně stejně.


Ale k tomu koncertu. Co mě naštvalo a dost (ale hodně jsem se uklidňovala, přece si to nebudu kazit), byl poloprázdný sál. Bohužel pořadatel to nezvládnul :(. Já totiž na koncert narazila náhodou, plakáty a promo naprosto žádné. Celkem průser. Pak mě ještě hodně točil pár vedle mě. Slečna celkem šeptala, ale ten pán byl na přesdržku, páč mluvil dost na hlas. Párkrát jsem byla v pokušení je poprosit, ať se ztiší, ale Meluzína na mě měla uklidňující vliv. Nejdřív jsem si myslela, že to je jejich první rande, protože pán se snažil být děsně chytrej. Ale asi nebylo. No nic. Jako předskokan vystupovaly tyhle dvě holky, jménem Boy. Divný jméno.


Zahrály asi šest songů, mě se to moc líbilo. Hned jsem si vymínila, že si po koncertě od nich koupím cédéčko. Určitě ho podepíšou a na to já jsem úchylná :D. Na další songy mrkněte na YouTube, těch  koncertních tam moc není.


No a co Katie? První song dala jen s kytarou, před oponou a já byla úplně v rauši. Mimochodem, kousky pražského koncertu si můžete vychutnat (aspoň trochu) tady. Kdo mi to stáhnete a hodíte někam na net? Na památku :D. Potom se k ní připojilo kvarteto a já tála ještě víc.


No a pak se objevila kompletní kapela a Katie začala sázet jeden hit za druhým. Ne že by s tím někdy přestala. Tenhle hrozně milý song patří mezi mé favority.


Mezi vrcholy koncertu patřily i Moment of Madness, Gasoline Alley, I'd Love To Kill You a intimní nádhera Secret Symphony (tohle taky vypadá jako z Prahy, má tam i stejné šaty). Katie zařadila i novinku The Night I Dreamed I Was Awake, kterou napsala přímo pro turné. Dočkali jsme se ale i úžasné Moonshine a jako přídavky si Katie přichystala hitovku Nine Million Bicycles a poté opět jen sama s kytarou intimní Belfast a I Cried For You. Co bych chtěla ještě zmínit, bylo nádherné osvětlení. Při rychlejších písních to byl zážitek, ale i u těch pomalých to ještě víc umocňovalo atmosféru. Z těch pražských a i jiných videí to nejde tak poznat, ale věřte mi, bylo to úžasné.

Sice mi tam chyběly songy jako Red Baloons a In My Secret Life, ale stejně to byl pro mě naprosto nezapomenutelný zážitek. Pokud Meluzína přijede znovu, budu mezi prvníma, kdo poběží pro lístek.

Na koncert jsem vyrážela tak, abych to stihla akorát (páč jsem ještě myslím plodila nějaký článek a čas navíc se hodil), ale nakonec jsem nestihla v bankomatu vybrat prachy. Takže jsem tak nějak pořád o koncert přemýšlela, jak to udělám. Páč jestli Katie bude podepisovat cédéčka (ehmm, táhla jsem je s sebou všechny, co kdyby :D), tak o to nechci přijít a pokud ne, nechci zas, abych přišla k vyprodanému stánku s merchandisem. No, nakonec jsem těsně po koncertu vyrazila zpátky k metru vybrat prachy do bankomatu. Jen tak ve svetru, je to kousek. No pak jsem měla dost bobky, zda z toho neonemocním, páč jsme to brala poklusem. Do ani ne pěti minut jsem byla zpátky. No a teď nastal průser. Všechny jezdící schody jely ze sálu jen dolů. A ani jedny normální schody jsem nenašla. To, co vypadá jako sranda, když to někdo ze srandy zkouší v metru, tak to fakt jen tak vypadá. Páč vyběhnout (jít pomalu, to byste šly věčnost) schody, které jedou dolů, to je o vyplivnutí plic, zvlášť když jste ve stresu. Našla jsem si takové, kde zrovna nikdo nešel a nahoře jsem myslela, že chcípnu :(. Pár, co zrovna chtěl jet dolu na mě koukal :D. Nejdřív jsem zamířila pro CD Boy, páč Katie jsem nikde neviděla a "stánek" s merchandisem byl obklopenej lidma. Cédéčko Boy jsem čekala, že bude stát tak max 3 kila. Haha. Pětikilo, docela šok. Ale bylo k tomu akustické cd, mělo to krásné balení (ne jak některé předkapely, co to šoupnou do obálky) a slečny se nabídly, že ho podepíšou. No tak jo, no. Byla jsem tou cenou ale pořád lehce vykolejená, páč jsem si ani neřekla o věnování. No jo jo.


Pak jsem zamířila ke stánku Katie. Cédéčka, hrnky, trička, noty, a tak. Jelikož Katie se nepodepisuje (pán říkal, že ji viděl podepisovat jen cca třikrát), tak jsem po chvilkovém váhání šáhla po deluxe verzi nového cédéčka, páč je měl podepsané. Aha, tak o tomhle mluvila Katie. No nic, aspoň jedno budu mít podepsané. Pak jsem jako ještě přemýšlela, co bych jako koupila. Trička mě neberou, hrnečky taky ne. Koukala jsem po tourbooku, ale zas se mi nechtělo tolik utrácet. To samé noty, za 500 Kč už se mi nechtěly brát, i když to pořád byla dobrá cena. Dost dlouho jsem přemýšlela o DVD, páč ta se dají hodně blbě sehnat. Nakonec, abych neodešla s prázdnou (CD jsem nepočítala - a musím říct, že když jsem si v klidu prošla tracklist toho živáku, mé nadšení trochu kleslo, protože se od pražského koncertu značně liší), jsem šáhla po tašce, páč stáhla myslím dvě kila (nebo dvě stě padesát?). Aspoň něco, ale kam ji budu nosit to nevím. Asi na malé nákupy.

Každopádně, další koncert se zážitkem, a nejen jedním. Kdybych tam nešla, mrzelo by mě to hodně. Mám pocit, že to byl letos můj jediný koncert. Zase zamával pořadím mých nej koncertů :). Snad jsem vám trochu tu atmosféru přiblížila, když tak tady najdete recenzi koncertu a tady fotogalerii (jen z prvních pár songů, pak už se jako vždy nefotilo). No a prošustrujte si Youtube jak je libo, Katii vřele doporučuju.

P.S. A proč Meluzína? Ona nekvílí, ale ten její hlas má takové kouzlo a Melua a Meluzína vypadá skoro stejně :D.

10 komentářů:

  1. meluu mám strašně ráda. náš vztah většinou prochází intenzivními fázemi, kdy nic jiného neposlouchám, a fázemi ignorace, kdy mi přijde přeslazená... právě teď se nacházím ve fázi intenzivních poslechů... takže ti ten koncert úplně závidím. no nic, jdu si pustit nějaké meluzíní cd.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jó, taky mám někdy takové fáze, kdy na ní nemám náladu a potřebuju něco lehce temnějšího. Ale na uklidnění je výborná :).

      Vymazat
  2. Ach jo jsem na mobilu a kdo vi proc mi nefakci vide na youtube, zitra si ji musim hned rano pustit:))

    OdpovědětVymazat
  3. tak u toho bych vylítla z kůže - protože bych nedokázala myslet na nic jinýho než "zpííívéééj rychlééééjc, simtě" :D hrozně pomalý

    ale doteď jsem neznala, tak díky za rozšíření obzorů ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :DDD si mě rozsekala :D
      to byl i jeden z důvodů pro sepsání článku :)

      Vymazat
  4. a teď jsem si dočetla to o těch schodech ... :D (a jo, muselo to být o nervy, ale zas kdy se ti něco podobnýho stane :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. viď, aspoň mám na stará kolena co vyprávět :D

      Vymazat
  5. Tak o téhle slečně slyším poprvné, ale zpívá fakt super a má krásnej hlas:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem rada, uz jsem Meluzine nahnala za tech par let novych fanousku a z kazdeho dalsiho (i potencionalniho) mam velkou radost :). Kolikrat vetsi, nez kdyz si nekdo koupi dle recenze kosmetiku. Kdyz mi nekdo pisne, ze si na me doporuceni koupil cedecko nebo dvd, tak to mam pak desnou radost, pac to je krme pro dusi :).

      Vymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...